Turecká káva - její původ a tajemství

Turecká káva je v Česku kontroverzní název, protože vzbuzuje různé asociace a představy u lidí. Většina lidí si pod tímto pojmem představí velký hrnek kávy s logrem - tzv. český turek", protože se tímto způsobem káva často podává (údajně již od roku 1871). Turecká káva je specifický způsob přípravy kávy, který se vyznačuje drcením kávových zrn na jemný prášek a vařením v hliněné nebo měděné konvici nazývané džezva.

Kontroverze kolem názvu "turecká káva" souvisí s historickým a politickým kontextem. V minulosti byla káva velmi důležitou součástí turecké kultury a existuje mýtus, že právě Turecko je jejím původním domovem. Nicméně, existuje také mýtus, že mletá káva byla přivezena do Turecka Řeky, kteří ji nejprve připravovali podobným způsobem. Tyto dvě verze původu kávy vyvolávají spory a soupeření mezi oběma národy.

Jiří Deodat je osobnost spojená s tureckou kávou v Česku. Je mu připisováno, že v roce 1969 vymyslel propagaci a známý design hrnků pro tuto kávu, které se hojně rozšířily po celém Československu. Tímto způsobem se káva stala populární a oblíbenou v Česku a spojila se s tímto specifickým designem hrnků.
Celkově vzato, kontroverze kolem celého názvu v Česku souvisí s historií, politikou a původem tohoto způsobu přípravy kávy. 

Historie

Začátky této kávy se datují přibližně na rok 1550. V té době se pravá turecká káva, nebo-li turecká mokka, objevuje na území dnešního Turecka. To nám naznačuje, že tady nevznikla, ale získala si svůj název, protože se v Turecku rozšířila mezi širokou veřejnost. Stále však není jisté, jak se sem tato metoda přípravy dostala, ale existují dvě verze.

Podle jedné z nich tuto způsobu přípravy přinesli syrští obchodníci. Druhá verze je podrobnější a vypráví o arabském guvernérovi z Jemenu jménem Özdemir Pasha. Když se káva dostala z Etiopie do Jemenu, začal se tam tento způsob přípravy rozvíjet. Özdemir Pasha si zde takto připravenou kávu velmi zamiloval, ačkoli to rozhodně nebyla jeho první káva, vzhledem k jeho předchozímu dobývání Etiopie. 

Když se Pasha vrátil, připravil sultánovi Sulejmanovi i lahodnou kávu - tzv. türk kahvesi. Jakmile se káva dostala do paláce k sultánovi, začalo se šířit povědomí o této úžasné chuťové lahůdce. Káva byla nejprve určena pouze pro sultána, ale později se nalévá i pro významné členy paláce. Až když se dostala ven z paláce, mohli si ji dopřát pouze ti nejbohatší lidé. Tato lahodná nápoje strmě ovládla srdce sultána a brzy se stala synonymem pro celé Turecko. 

Kvůli skvělé kávě nastal neuvěřitelný rozruch 

Káva se v Pro Turky stala tak velkým symbolem, že si lidé vyvinuli některé zajímavé rituály spojené s tímto nápojem. V minulosti bylo dokonce nutné, aby žena před svatbou udělala kávu svému budoucímu manželovi a pokud by nebyla připravena v dobré kvalitě, mohlo to vést k odmítnutí sňatku. Naopak, v jiné době se žena mohla rozvést se svým manželem, pokud jí nedokázal připravit alespoň jeden šálek kávy denně a to tradičním způsobem přípravy. V některých oblastech je tato tradice používaná do dnešních dnů. 

 V roce 1554, se svět dozvěděl o obrovském pokroku v osvěžující kávě, když první kavárna připravující tureckou kávu otevřela své brány v Istanbulu. Desítky let poté se káva díky italskému cestovateli Pietro della Valle rozšířila vařená káva i do Evropy, což bylo velmi inspirující. Tento inspirativní trend pokračoval v dalších evropských zemích a významně ovlivnil Čechy a Slovensko. Kolem roku 1710 přišla pro nás obrovská příležitost, když Georgius Hatalah z Damašku, známý jako Jiří Deodat, začal podnikat s kávou v Praze.

Jiřímu Deodatovi je přisuzováno označení zakladatele českých kaváren. Tento titul si zasloužil díky svému prodeji doma uvařené kávy na ulici, kde stačil jen pár šálků, cukr a připravená káva. On sám vařil kávu ve svém bytě na Karlově ulici tak, že jednoduše zalil mletou kávu horkou vodou. Právě toto jednoduché připravení kávy přineslo používaný název „český turek“ (nezaměňovat za arabskou kávu). U nás na pražírně pro vás máme připravený náš vlastní speciál, který v nabídce najdete pod názvem Moravský turek a prodáváme jej ve 100g balení. Nejedná se však o kávu druhu arabica, ale o 100% výběrovou indickou robustu AAA Cherry. 

Kouzlo tkví v kovové konvičce, které se říká džezva

Džezva je tradiční měděná nádoba, která je na přípravu pravé turecké kávy úplně nejlepší. Jejím původním domovem je arabský poloostrov. Často je vyrobena z vytepané mědi a vnitřní povrch je pokryt vrstvou cínu. Chytnout ji můžete pomocí rukojeti, která je obvykle železná a někdy má dřevěný konec, aby v ruce příliš nepálila. 

Příprava turecké kávy

Připravit tureckou kávu je snadné. Dovolte, abych vám předložil postup, jak připravit pravou tureckou kávu, nejen doma, ale i v kavárně.

Začínáme tak, že důkladně umeleme kávu. Na jeden pohár budeme potřebovat jednu lžičku extra jemně namleté kávy. Do svého poháru nalijeme studenou vodu, abychom si ji předem odměřili, a poté ji přelijeme do džezvy. Následně nalijeme tolik pohárů vody, kolik chceme připravit kávy - samozřejmě s ohledem na velikost džezvy. Přidáme mletou kávu, cukr a koření.

I když možná obvykle svou kávu nesladíte, u turecké kávy je to něco jako tradice. To samé platí i pro koření. Do turecké kávy se obecně přidává kardamom, skořice, šafrán, chilli nebo pepř. Všechny tyto ingredience zkušený barista přidává do kávy již při přípravě, nikoli až po zalití do poháru s hotovou kávou. Je to důležité nejen pro chuť, ale také aroma.

Ohřívání a pití kávy

Po přidání veškerých surovin můžeme postavit konvičku na hořák a pomalu ji ohřívat. Alternativou je položit džezvu do horkého písku vyhřátého na teplotu přibližně 200 °C. Úspěch spočívá v tom, aby se nám káva nezačala vařit, ale dosahovala maximální teploty přibližně 95 °C. V průběhu ohřívání musíme kávu promíchávat.

Po pár minutách začne káva pěnit. Počkáme, až pěna vzejde k okraji džezvy a poté ji odstavíme pryč ze zdroje tepla. Nyní do každého šálku nabereme jednu lžičku pěny a džezvu vrátíme zpět na zdroj tepla. Když začne připravovaná káva znovu pěnit, necháme pěnu vystoupat až k okraji a poté džezvu odstavíme ze zdroje tepla. Nyní můžeme nalévat. Kávu naléváme do šálků postupně, tedy trošku do jednoho, trošku do druhého a takto pořád dokola, než nám začne vytékat větší množství lógru – ten již nenaléváme. Kávu rozléváme takto postupně, aby všechny šálky chutnaly stejně a v žádném nebylo lógru více.

Další varianty

V nedávné době byl u nás k dostání kávovar od Sencoru (elektrických kávovarů bylo více, ale Sencor byl za mne nejlepší), který byl určen výhradně pro přípravu kávy na turecký způsob. Jednalo se o přístroj, který měl kovou nádobu a vše se do něj muselo přidat hned v úvodu přípravy. Po započetí procesu již nebylo možno přidat kávu a cukr. Kávová sedlina, resp. všem známí logr, se však díky malé vrtulce v konvičce nikdy nestihl usadit a tak jsme se raději vrátili k přípravě v džezvě.

Sečteno a podtrženo

K vaření kávy tureckým způsobem potřebujete vroucí vodu, kávu, která je namletá na stupeň moka, koření jako je kardamon, či skořice. Alternativně můžete v domácích podmínkách použít také french press. V tomto případě však do nádoby vložíme patřičné množství jemně mleté kávy, nasypte koření a vše zalijte vroucí vodou. Nezapomeňte, že mletí je rozhodující.

Další alternativou, tedy pokud si odpustíte kvalitu, může být instantní káva, která je v česku také hodně připravována. Nemusíte se trápit s lógrem a vystačíte si s pouhým zalitím horkou vodou. Tímto způsobem můžete připravit také improvizované latte, což s našim "turkem" určitě neuděláte. Pravá turecká káva je silná, což se však o instantní kávě příliš říct nedá.

Teď už znáte pravou podobu turecké kávy a máte možnost ji připravit pro ty, kdo znají jenom „českého turka“. Možná jim tím umožníte objevit krásu a diverzitu špičkové kávy, která se u nás těší velké oblibě.

Video: