Pro někoho je ranní káva způsob, jak se po probuzení vůbec nastartovat. Pro jiného je to několik minut klidu, vůně čerstvě namleté kávy a malý rituál, bez kterého si začátek dne jednoduše neumí představit. A právě káva je už řadu let předmětem nejrůznějších vědeckých výzkumů. Vědce nezajímá jen kofein, ale také stovky dalších látek, které kávová zrna obsahují a které se během pražení a přípravy dostávají do našeho šálku.
V posledních letech se stále častěji objevují studie, které ukazují, že pravidelná konzumace kávy může souviset s některými pozitivními zdravotními ukazateli. A zajímavou roli v tom může hrát také způsob, jakým si kávu připravujeme. Pokud tedy patříte mezi milovníky filtrované kávy, máme pro vás docela zajímavé čtení.
Káva už dávno není jen „nakopávač“
Když se řekne káva, většina lidí si jako první vybaví kofein. A není divu. Právě kofein je látka, která nám pomáhá překonat ranní únavu, zvyšuje bdělost a podporuje soustředění. Káva ale rozhodně není jen kofein. Obsahuje také celou řadu antioxidantů a dalších biologicky aktivních látek, například polyfenoly a kyseliny chlorogenové. Právě jejich možný vliv na lidský organismus je jedním z důvodů, proč se vědci o kávu tolik zajímají.
Ještě před několika desítkami let se na kávu často pohlíželo především jako na nápoj, který bychom měli konzumovat s mírou a který může mít na organismus spíše negativní účinky. Dnes je pohled mnohem vyváženější. Výsledky velkých populačních studií naznačují, že umírněná konzumace kávy nemusí být pro zdravého člověka problém a může být spojena s nižším rizikem některých chronických onemocnění.
A tím se dostáváme k zajímavé otázce: záleží také na tom, jakou kávu pijeme a jakým způsobem ji připravujeme?
Filtrovaná káva má jednu zajímavou výhodu
Filtrovaná káva je oblíbená po celém světě. Připravit si ji můžeme například pomocí dripperu, V60, Chemexu nebo klasického překapávače. Princip je jednoduchý – horká voda postupně prochází přes namletou kávu a následně přes papírový filtr, který odděluje hotový nápoj od kávové sedliny.
A právě papírový filtr je z pohledu zdravotních výzkumů poměrně zajímavý. Kávová zrna přirozeně obsahují látky označované jako diterpeny, především cafestol a kahweol. Ty jsou běžnou součástí kávy, ale při pravidelné konzumaci většího množství nefiltrované kávy mohou přispívat ke zvýšení hladiny LDL cholesterolu. Papírový filtr dokáže značnou část těchto látek zachytit, a proto může být filtrovaná káva z tohoto pohledu vhodnější volbou než některé druhy nefiltrované kávy.
Neznamená to samozřejmě, že espresso nebo jiný způsob přípravy kávy je špatný. Rozdíly jsou především v množství jednotlivých látek, velikosti porce a také v tom, kolik kávy během dne vypijeme. Pokud tedy milujete espresso, rozhodně není důvod se ho kvůli tomu vzdávat.
Co říká výzkum o kávě a délce života?
Tady je dobré trochu brzdit s velkými titulky. Když někde čteme, že „káva prodlužuje život“, zní to samozřejmě skvěle. Věda je ale v tomto směru o něco opatrnější. Velké populační studie opakovaně nacházejí souvislost mezi pravidelným pitím kávy a nižším rizikem úmrtí z různých příčin, včetně některých kardiovaskulárních onemocnění.
To ale automaticky neznamená, že vědci prokázali jednoduchou rovnici „piju kávu = budu žít déle“. Do délky života vstupuje obrovské množství dalších faktorů – pohyb, jídelníček, kouření, alkohol, spánek, stres, genetika i celkový zdravotní stav. Výsledky výzkumů proto musíme číst spíš tak, že lidé, kteří pravidelně pijí kávu v rozumném množství, mohou mít v některých studiích nižší riziko předčasného úmrtí než lidé, kteří kávu nepijí.
A to už je samo o sobě docela zajímavé zjištění. Káva tedy možná není elixír života, ale rozhodně se zdá, že si své místo v rámci zdravého životního stylu obhájit dokáže.
Kolik kávy denně je tak akorát?
Často se setkáváme s číslem 3–4 šálky kávy denně. Právě takové množství se v řadě výzkumů objevuje jako množství spojené s příznivými výsledky. Jenže jeden „šálek“ není vždycky jeden šálek. Malé espresso, velký hrnek filtrované kávy nebo silná moka káva mohou obsahovat velmi rozdílné množství kofeinu.
Proto není potřeba si ráno postavit na stůl čtyři obrovské hrnky kávy jen proto, abychom splnili nějaké číslo ze studie. Každý člověk navíc reaguje na kofein trochu jinak. Někdo si dá kávu večer a bez problémů usne, jinému stačí jeden šálek po obědě a večer už kouká do stropu. Pokud tedy po několika kávách cítíte nervozitu nebo máte problémy se spánkem, není důvod se do vyšší konzumace nutit.
Důležité je také myslet na to, co si do kávy přidáváme. Samotná černá káva má velmi málo energie, ale několik lžiček cukru, smetana nebo ochucené sirupy už mohou výsledný nápoj výrazně změnit. Pokud tedy mluvíme o potenciálních zdravotních přínosech kávy, máme na mysli především samotnou kávu, nikoliv sladký dezert v hrnku.
Kofein není jediný důvod, proč nám káva chutná
Káva má ještě jednu věc, kterou žádná tabulka zdravotních benefitů úplně nevysvětlí. Je to rituál. Vůně čerstvě namleté kávy, zvuk mlýnku, pomalu protékající voda a první doušek ještě předtím, než se člověk pořádně probere. I to je součást toho, proč je pro tolik lidí káva důležitou součástí dne.
Filtrovaná káva je v tomto směru krásným příkladem. Její příprava je pomalejší než stisknutí jednoho tlačítka na automatickém kávovaru, ale zároveň není nijak složitá. Stačí kvalitní čerstvě pražená káva, dobrý mlýnek, voda a papírový filtr. Během několika minut máme v šálku nápoj, který může být výrazně odlišný podle původu kávy, způsobu zpracování i samotné přípravy.
A možná právě proto si filtrovaná káva v posledních letech získává tolik příznivců. Není to jen o kofeinu. Je to také o chuti, vůni a chvíli, kterou si na její přípravu uděláme.
Co se v těle po vypití kávy děje?
Hlavní roli zde samozřejmě hraje kofein. Ten ovlivňuje adenosinové receptory v mozku. Adenosin je látka, která se během dne postupně hromadí a podílí se na pocitu únavy. Kofein jeho účinek dočasně blokuje, a proto po kávě často cítíme větší bdělost, soustředění a menší únavu.
To je také důvod, proč káva tak dobře funguje při práci, studiu nebo během pomalejšího rána. Účinek kofeinu ale není u všech lidí stejný. Roli hraje například tolerance na kofein, genetika nebo to, v jakou denní dobu kávu pijeme. Pokud si tedy chcete vychutnat kávu a zároveň dobře spát, může být rozumné dát si poslední šálek spíše v první části odpoledne.
Kofein ale není jedinou zajímavou látkou v kávě. Kávová zrna obsahují celou řadu dalších sloučenin, jejichž účinky se stále zkoumají. A právě proto je dnes káva mnohem zajímavějším tématem než jen „nápoj s kofeinem“.
Káva, antioxidanty a zánět
Jedním z často diskutovaných témat je také obsah antioxidantů. Káva obsahuje například kyseliny chlorogenové a další polyfenoly, které mají antioxidační vlastnosti. Antioxidanty obecně pomáhají chránit buňky před oxidačním stresem a právě tato oblast je jedním z důvodů, proč se káva objevuje v mnoha výzkumech zaměřených na dlouhodobé zdraví.
Výzkumy zároveň naznačují možnou souvislost mezi konzumací kávy a některými markery zánětu. Ani tady ale není potřeba dělat z kávy zázračný lék. Mnohem rozumnější je dívat se na ni jako na jednu malou součást celkového životního stylu.
Pokud člověk dobře jí, pravidelně se hýbe, dostatečně spí a nekouří, může být několik šálků kvalitní kávy příjemnou součástí jeho dne. Samotná káva samozřejmě nezachrání nezdravý životní styl, ale podle současných poznatků není důvod se jí při rozumné konzumaci automaticky vyhýbat.
Filtrovaná, espresso nebo instantní?
Je potřeba říct jednu důležitou věc: neexistuje jeden univerzálně „nejzdravější“ způsob přípravy kávy. Každá metoda má své specifické vlastnosti a také své příznivce.
U filtrované kávy je velkou výhodou právě papírový filtr, který zachytí většinu kávových olejů obsahujících diterpeny. Espresso se připravuje v malém objemu a pod tlakem, díky čemuž získáme koncentrovaný nápoj s výraznou chutí a aromatem. Instantní káva je zase praktická a rychlá a také ona obsahuje kofein a řadu dalších látek. Rozdíly mezi jednotlivými metodami tedy existují, ale není potřeba kvůli nim svůj oblíbený způsob přípravy úplně měnit. Pokud milujete espresso, není důvod se ho vzdávat. A pokud si ráno rádi pomalu připravujete filtr, máte zase velmi příjemný způsob, jak začít den.
Co si z toho odnést?
Když bychom měli všechny dosavadní poznatky zjednodušit, můžeme říct několik věcí. Pravidelná konzumace kávy je v mnoha výzkumech spojována s nižším rizikem některých zdravotních problémů a nižší celkovou úmrtností.U filtrované kávy může být navíc výhodou odstranění většiny diterpenů, které mohou ovlivňovat hladinu cholesterolu.
Neznamená to však, že bychom měli začít pít kávu ve velkém jen proto, abychom si prodloužili život. Věda nám zatím tak jednoduchou odpověď nedává. Mnohem zajímavější je něco jiného: kvalitní káva může být nejen příjemnou součástí každodenního života, ale při rozumné konzumaci pravděpodobně není něč, čeho bychom se z pohledu zdraví automaticky museli obávat. Takže pokud si zítra ráno připravíte filtrovanou kávu, nemusíte u toho přemýšlet, jestli právě prodlužujete svůj život. Stačí si vychutnat její vůni, chuť a pár klidných minut, než začne nový den.
Protože i když věda stále zkoumá všechny účinky kávy, jednu věc už milovníci kávy dávno vědí:
Dobré ráno začíná vůní čerstvě připravené kávy.